Bookmark and Share

Sborová činnost v počátcích sboru

Vydáno dne 01. 04. 2007 (17779 x přečteno)

Nejdůležitější každoroční událostí byla valná hromada. Sbor konal za účelem výcviku členstva podle potřeby hasičská domácí cvičení a účastnil se veřejných cvičení jiných sborů na Klatovsku. Každoročně konal veřejnou zkoušku, vždy za přítomnosti dozorce hasičské župy klatovské. Rok co rok pořádal svůj hasičský bál.


Sbor vzal na sebe dobrovolně provádění záchranných prací při živelních pohromách - při požárech, povodních a podobně.

Konal přednášky, výlety, koncerty, plesy, sbírky pro chudé děti. V roce 1902 zřídil jeviště s dělnickým spolkem "Palacký".Zakládá vlastní knihovnu, která má v roce 1904 již 64 svazků. Roku 1905 přistoupil za zakládajícího člena Okrašlovacího spolku ve Strážově. V roce 1908 založil hasičský dorost ( roku 1909 má 13 cvičenců). V roce 1926 založil sanitní službu a konal samaritní kurs. V roce 1927 utvořil ženský odbor.

Stará se o své členy v nouzi a nemoci sbírkami a pojištěním. Místní odbor Zemské pohřební pokladny funguje od roku 1906. Pozůstalí dostávají 30 -50Kč pohřebného (rok 1916 - 400Kč, rok 1922 - 600Kč, rok 1933 -150 Kč, rok 1943 - 200Kč a pak 1000 korun). 1.7 1943 se zastavuje činnost pohřebních pokladen sboru a zřizuje se Pohřební fond.

Místní nemocenská pokladna existuje už v roce 1909. V roce 1923 přistoupil sbor za člena Nákupního a prodejního družstva členů čes. ZHJ v Praze s jedním podílem 100 Kč.

Sbor pomáhá zakládat hasičské sbory ve: Vítni 1905, Rovné 1903, Lehomě 1906, Lukavici 1906, Brtí 1923, Zahorčicích 1923, Němčicích 1923 a na Opálce.

Sbor měl spolkovou místnost zpočátku U Soukupů v čp. 108 a od roku 1899 v hostinci K.Kalivody čp. 2. Spolkovou místnost zde zdobila mapa okolí Strážova, přehled hasičských signálů a kmen zakládajících členů sboru, pečlivá to práce dlouholetého jednatele Otakara Holuba ředitele škol.

O oblíbenosti sboru svědčí to, že v jeho řadách byli lékaři (dr. Karel Seichert 1878, dr. F. Schullerbauer 1919), učitelé (V. Bouzek 1875, Fr. Cepník 1876, Ant. Pubec 1880, Em Prexler 1888, Tomáš Vágner 1888, Josef Fritz 1884, Josef Suda 1895, Otakar Holub 1899 ), kněží ( Fr.Jelínek 1895, Martin Másílko 1899) a mnoho dalších.

Členové hasičského sboru r. 1905. Zleva nahoře: Klestil V., Jirkovský V., Škach Jan, Toman, Škach Josef, Svítil Antonín,Štampach Václav, Plincelner Matěj, Kočí Ludvík, Druhá řada: Jonáš,?,Toman Ferd., Škach Čeněk, Kalivoda Jan, Cíl Štěpán, Kaša Jan, Toman, Stach Josef, Denk Václav. Sedící: Denk Josef, Bříza Vlkochod, Holub Otakar, Kalivoda Petr, Kalivoda Karel, Haas Václav, Beneš Jan, Bouberle Frant., Kalivoda Benedikt., Svítil Vpředu: Škach Bořivoj, Janda Václav, Weiner Samuel, Hynčík Prokop, Škach Jan, Vrčan Josef, Eidlpes, Weingertber Jan.

Členové hasičského sboru r. 1935. Nahoře stojící zleva: Denková Anna, Janda Antonín, Denk Čeněk, Jiřík Rudolf, Kalivoda Ota, Faltýn Václv, Plincelner Václav, Plincelner Eman, Beran Jan,Bulka Karel, Křížková Vlasta,Adamcová Druhá řada:Reitmajer Frant. , Bříza Josef, Keller, Denk Václav, Halada, Bouberle, Cíl Frant., Jiřík Josef, Hynčík Prokop, Škach Josef, Toman Václav, Jirkovský, Uldrych Antonín, Kolář Alois, Toman František. Sedící : Plincerner Fr., Škach Čeněk, Kalivoda Josef, Kalivoda Karel, Svítil Ant., Muchka Frant., Beneš Jan, Weingärtner Josef, Kalivoda Karel, Pudík Václav, Toman Josef, Štraserová Karla.

Kmen členů Sboru dobrovolných hasičů ve Strážově vypracovaný u příležitosti 25. výročí založení sboru jednatelem sboru Otakarem Holubem v r. 1900

Otakar Holub, dlouholetý jednatel sboru a okrsku, starosta hasičské župy klatovské, redaktor Věstníku pošumavských has. žup, zakladatel mnoha hasičských sborů v okolí.

Dlouholetým pracovníkem a duší hasičského sboru byl ředitel škol Otakar Holub (nar. 1864, zemřel 1930). Hasičství bylo jeho životní láskou a na tomto poli pracoval neúnavně, s nadšením a krajně obětavě od roku 1899 až do své smrti. Jeho přičiněním a pomocí byly založeny hasičské sbory v okolních obcích - Rovné, Vítni, Lehomě, Lukavici, Brtí, Záhorčicích, Němčicích a na Opálce. Byl po řadu let starostou župy klatovské, redaktorem hasičského věstníku a vyhle-dávaným řečníkem při význačných akcích členských sborů župy.

V roce 1914 vypukla první světová válka. Mobilizováno bylo 21 členů z 25 vojáků ve strážovském sboru. Mnoho členů během války odešlo na frontu a někteří se již nevrátili.

Za první republiky se Zemská hasičská jednota rozdělila na župy. Klatovská župa v roce 1926 má 4 okrsky: 1. Klatovy, 2. Strážov, 3. Dolany, 4. Bolešiny.

Strážovský okrsek byl největší, čítal 17 sborů: Strážov, Víteň, Lehom, Lukavice, Záhorčice, Brtí, Němčice, Ondřejovice, Hvízdalka, Běšiny, Tržek, Chlistov, Malonice, Kozí, Čachrov, Klenová, Javor. Od 22.7. 1934 byl zřízen 5. okrsek v Běšinech.

Za druhé světové války je Ústřední hasičská jednota přejmenována na Svaz čs. hasičstva v Praze a dělí se na krajské HJ, okresní HJ a místní HJ. Okupace poznamenává a omezuje svobodnou činnost sboru. V červnu 1944 byl konán v Sušici kurs pro vyšší služby hasičstva. Protože na tomto kursu byli účastníci také informováni o přípravách na osvobození našeho národa a úkolech které bylo nutno zabezpečit, zatklo 14. prosince 1944 gestapo 16 účastníků kursu, mezi nimiž byl i bratr Karel Kalivoda ze Strážova čp. 2. Zatčení byli vyšetřováni v Klatovech a vězněni v Terezíně. ( Karel Kalivoda se narodil v r. 1898, členem byl od roku 1922. V létech 1930 až 1944 byl jednatelem sboru a přitom zastával též funkce ve vyšších složkách. Byl velitelem klatovského obvodu a zástupcem velitele okresní HJ. V této funkci se zúčastnil školení v Sušici. Z Terezína se vrátil po osvobození 24. května 1945 ).

Sanitní služba

Z historie hasičského sboru je nutno se ještě zmínit o t.zv. sanitní službě, založené při sboru v roce 1926, která vykonala za dobu své činnosti mnoho dobré, neokázalé práce.

Tablo členů požárního sboru z r. 1950 u příležitosti 75. výročí založení sboru. Uprostřed nahoře: Faltýn Václav, Kalivoda Karel, Plincelner Eman. Vlevo nahoře: Kozák Václav, Plincelner Václav, Chval Josef, Kalivoda Ferd., Jiřík Václav, Beran Jinřich, Štampach Frant., Jirkovský Václav, Kadlec F., Bouberle Václav, Denk Čeněk, Pauli Josef, Škach Josef, Cíl Štěpán, Janda Ant., Toman Václav, Cíl Frant., Denk Rudolf, Paveza Josef, Kalivoda Ota, Toman Stanislav, Škach Ludvík, Šedlbauer Jindř., Denk Josef, Kasík Jan, Pivoňka Václav, Haas Jan, Toman Václav, Dolní řada: Weingärtner Josef, Kosohorský Matěj, Kiesenbauer Jindř, Denk Jaroslav, Santar Čeněk, Škach Jan, Fraňek Josef, Janda Antonín.

Tablo místní jednoty ČSPO z r. 1965. První řádek zleva: Hodek Josef, Štampach Frant., Plincerner Václav, Faltýn Václav, Škach Ludvík, Kalivoda Jakub, Jiřík Rudolf, Fraňek Josef, Denk Rudolf, Jirkovský Václav. Druhá řada: Kalivoda Ota, Toman Frant., Beran Jinřich, Kasík Jan, Denk Jaroslav, Kasík Frant., Bouberle Václav, Jiřík Václav, Nejdl Tomáš, Křížek Boh., Vaněk Josef, Šindelář Josef, Čtvrtá řada: Kroupar Petr, Chvál Josef, Jiřík Karel, Beneš Vladimír, Bouberle Václav, Denk Jaroslav, Kiesenbauer Ludvík. Pátá řada: Jiřík Bořivoj, Korschinský Alfréd, Santar Jan, Toman Stanislav, Bouberle Vlasta, Škach Boh.

Sbor po druhé světové válce

V květnu 1945 končí druhá světová válka a náš národ se vymanil z němec-kého područí. Patří ke cti sboru, že žádný z vedoucích členů sboru nemusel být vyměněn. Starostou hasičského sboru zůstává nadále Josef Pauli a velitelem Václav Faltýn.

Hlavním bodem členské schůze, která se konala 30. června 1945, byl slib státu a vládě. Zákon z roku 1950 o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami byl pro další život hasičstva velmi důležitý a silně ovlivnil jeho další činnost. Hasičské sbory zůstaly nadále spolky, ale péče o požární ochranu byla uložena přímo Národním výborům. Tak bylo vyřešeno jejich postavení, když se staly výkonným orgánem svého Národního výboru.

V roce 1952 přichází další reorganizace celého hasičstva. Česko-slovenský svaz hasičstva se stal jednotnou a dobrovolnou celostátní organizací, jejímž hlavním úkolem je součinnost s Národními výbory a orgány veřejné správy v oboru požární bezpečnosti, výchova členů a ostatního obyvatelstva v boji proti požárům. Z hasičských sborů se staly místní jednoty

Československého svazu hasičstva, jejichž potřeby hradí v rámci svého rozpočtu Národní výbor. Místní jednoty tvořily v rámci okresu okresní výbory a v kraji krajské výbory Československého svazu hasičstva.

Již v roce 1953 byl vydán další zákon a to č. 35/53 Sbírky z 24. dubna 1953 o zřízení státní požární inspekce a Československý svaz hasičstva přijal název Československý svaz požární ochrany ( ČSPO ). V okresech byly zřízeny okrsky. Ze starosty hasičského sboru se stal předseda místní jednoty ČSPO. Celý život v naší vlasti, v našem okrese i ve Strážově se značně zidealizoval pod vlivem vedoucí úlohy KSČ, avšak v samotném Strážově požárníkům šlo vždy více o vlastní požárnickou činnost než o ideologii. Československého svazu hasičstva, jejichž potřeby hradí v rámci svého rozpočtu Národní výbor. Místní jednoty tvořily v rámci okresu okresní výbory a v kraji krajské výbory Československého svazu hasičstva.

Požární družstvo z r. 1951. Stojící zleva: Škach Ludvík, Štampach Frant., Holub Karel, Muchka Jaroslav, Paveza Josef, Faltýn Václav ml., Šedlbauer Jindřich, Pivoňka Václav. Vpředu: Hodek Josef, Plincerner Stanislav, Faltýn Václav st., Chvál Josef, Šimanovský Jaroslav.


Zdroj: Josef Kodým